O svou prodejnu pila v poslednch deseti letech nejmn ptina vesnic snzkm potem obyvatel. Maloobchodn s ale vrazn prodla i v obcch s vce obyvateli, jak ukazuj aktuln data. Venkovsk prodejny u toti neobstoj v konkurenci velkch hr na trhu. Nkter obce se ztoho dvodu rozhodly otestovat model samoobslunch prodejen. S Coop jich chce mt letos po esku otevench dvacet. Vloskm roce skonilo 160 obchod men velikosti, kter nebyly soust dn maloobchodn st. eily pedevm drah energie i odliv zkaznk kvli ni kvalit nabzench slueb, jako je napklad e sortimentu i krtk otevrac doba. Ten trend je bohuel dlouhodob. Malch obchod sice mrn pibylo, otevraj se ale pevn ve mstech a ty vesnick dlouhodob miz. Nejohroenj jsou prodejny v obcch do tisce obyvatel, kter jsou mnohdy ztrtov. Jednm zmonch zpsob, jak situaci eit, je sten i pln automatizace prodejny. S projektem zaala maloobchodn znaka Coop, ale teba i etzec s chovatelskmi potebami Super zoo v minulm roce. sten automatizovan prodejny, tedy hybridn prodejny, funguj pes den jako klasick maloobchodn prodejna s lidskou obsluhou. Ta se ale po bn zavrac dob me promnit v automatizovanou prodejnu bez personlu, kde se zkaznci obslou sami. Vrazn to sniuje personln nklady a naopak zvyuje ivotaschopnost obchodu v mench sdlech. Prodejna me bt oteven i nonstop, zkaznci mohou pijt, kdykoliv potebuj. Lid nejastji chod nakupovat do plnoci. Velmi frekventovan jsou vak tak vkendy nebo sttn svtky, tedy dny, kdy maj mal obchody zaveno. Prv omezen otevrac doba je toti jednm z hlavnch problm mench vesnickch obchod. Mnohm zkaznkm, kte napklad dojdj za prac, nevyhovuje. Ke konci kvtna disponoval Coop devti sten a jednou pln automatizovanou prodejnou. V ervnu otevel dal dva hybridn obchody v eskm Tn a Teboni. Do konce roku by se slo mohlo pohybovat kolem dvaceti. Vechny obchody se nachzej v mench mstech. Nedvno se vak Coop uchlil i pmo na vesnici. Ke vstupu do prodejny bez personlu potebuj zkaznci aplikaci, kterou si mus sthnout do svho mobilnho telefonu a kam se zaregistruj. Aby mohli do obchodu vstoupit, musej mt zzenou bankovn identitu. Tou v esku momentln disponuje zhruba pt a pl milionu uivatel. Dky n spolehliv vme, kdo do naeho obchodu vstupuje. Jt krst do automatizovanho obchodu s vyuitm vlastn bankovn identity se fakticky rovn pihlen se na policii. Ke vstupu do obchodu aplikace vygeneruje QR kd, kter zkaznk naskenuje a teprve pak me vstoupit. Nsledn si nakoup, u pokladny naskenuje vybran zbo a bezhotovostn zaplat. Pi odchodu z prodejny se odhls optovnm naskenovnm QR kdu. Ne vichni ale chtj nebo mohou chytr telefony pouvat. Pouvn speciln aplikace v chytrch telefonech se ukzalo bt z mnoha dvod pro nkter obyvatele jako problm, uvd starosta jedn z obc. Obec proto situaci vyeila ipovmi kartami, dky kterm mohou do obchodu vstupovat jejich majitel. Speciln karty obec rozdala piblin polovin obyvatel, tedy zhruba 200 karet. Problm eila obec i kvli bezhotovostnmu placen. Nkte obyvatel nevlastn platebn karty, kter jsou pro zaplacen nkupu u samoobslun pokladny nezbytn. Je proto v obhu asi dvacet kreditnch karet, kam si lid mohou na obecnm ad vloit penze. Pes rzn problmy se ukazuje, e jsme na sprvn cest. O tom nejlpe svd to, e za necel msc od oteven lid u ns uskutenili vce ne tisc nkup, dodv starosta. Pestoe obce uvdj, e automatizovan prodejny zizuj z ekonomickch dvod, ani zzen novho modelu obchodu nen levnou zleitost. Nklady na provoz jsou stle vysok. Nkde pispla ke vzniku prodejny obec i kraj pomoc dotace. V praxi tak obec poskytuje prostor pro fungovn obchodu a Coop m pak na starosti jeho zsobovn a provoz. Coop spatuje v hybridnch prodejnch budoucnost. Neek toti, e se v blzk budoucnosti obejde bez prodava. Na druhou stranu automatickch prodejen s omezenou standardn otevrac dobou bude zcela jist pibvat. Uveden model samoobslunch prodejen bez personlu funguje v okolnch sttech ji nkolik let. Coop se inspiroval ve Skandinvii, podobn projekt etzc Tante M nebo Tegut vak funguje od roku 2020 i v Nmecku. Coop a Super zoo jsou u ns zatm jedinmi znakami, kter hybridn prodejny provozuj. Do budoucnosti jich vak pravdpodobn bude pibvat. Tak etzec prodejen abka vyhodnocuje plusy a minusy a rozhoduje se, zda je tento trend vhodn i pro nkter jejich lokality. Podle Tome Prouzy, nynjho prezidenta Svazu obchodu a cestovnho ruchu esk republiky, se model bezobslunch prodejen zan objevovat ve strategickch plnech velkch etzc a jejich zzen nebude vjimkou jen malch mst. Spotebitel toti oekv, e bude mt prodejny v blzkosti svho bydlit. Navc chce nakupovat vlastn kdykoliv. A to znamen nvrat obchodnch mst do center mst. 
