Rovn zlata bylo jednm z fenomn kraje okolo Suice. Zlato se rovalo v druhotnch nplavch mnoha vodnch tok. Z hlediska jejich mnostv je vak nejdleitj vlastn tok Otavy a jej ptoky. Odhaduje se toti, e z eskch loisek bylo v minulosti vyteno a tisc tun drahho kovu, z toho na rovit pipad edest procent. Ve trcch a pscch eky Otavy se nenachzely zlat valounky, tedy nuggety, ale drobn zlat upinky, kterm se k zlatinky. Vtinou jsou okem tm nepostehnuteln. Pi pokusu se prokzalo, e na zskn jednoho gramu zlata je v Otav nutn vyrovat a patnct tisc tchto zlatinek. Rovan zlato bylo kvalitnj ne zlato hornicky ten, m vt ryzost. Krom toho jsou v otavskm psku ptomny i dal minerly jako grant, spinel, zirkon, ilmenit, rutil, rubn, turmaln, topaz, magnetit, scheelit, beryl, apatit, titanit, safr a ada dalch. Rovnci tak na sv devn rovnick splavy pivdli pomoc jednoduchch nhon vodu, kter unela nasypvan zlatonosn trkopsek. Vechny spry splavu se utsovaly lodyhami konop, aby se zamezilo niku vody i zlatonosnho materilu. trkopsek se prohraboval takzvanou hrabakou. Tk zlato se zachycovalo u v chlupech ov ke, kter byla pipevnna na dn splavu. Ke se dlouho proprala v necikch, kde se zachycen zlat upinky vyplavily. Hlavn zlatonosn zem se rozkldalo v dol Otavy za Annnem. Nejrozlehlej rovit s velkmi sejpy je dodnes vidt mezi Dlouhou Vs a Suic a dal rozshl rovit se nachzela u obce epice a na ichovicku. Nejve poloen znm rovit zlata v echch se nachz ve vce kolem 1200 metr nad moem nedaleko hranice s Nmeckem na pat Velkho Roklanu. Rovnick sejpy, jejich vka nkde dosahuje vky a ty metr, jsou dochovny na potocch stkajcch od hranice do Roklansk ndre a rozplaven sejpy se nachzej i na dn tto, dnes vyputn ndre. Vysoko poloen rovit uprosted les bylo v obdob stedovku obtn pstupn, leel zde dlouho snh a pda byla dlouho promrzl a tak je zejm, e prce zde mohly probhat jen bhem krtkho letnho obdob. Patrn zde neplatil rovnick d, podle kterho ml rovnk pozbt oprvnn ke sv innosti, pokud nezahjil prci do tvrtho pondl po Velikonocch nebo se nevnoval rovn osm po sob jdoucch dn. Bohat nalezit zlata byla i v okol Horsk Kvildy. Svd o tom dochovan sejpy na Hamerskm potoce. Prvn zlat boom se odehrl v prbhu doby bronzov, kdy se zlato stalo perkem privilegovanch jedinc. Zlat pedmty ve vtm mnostv se objevuj pedevm v prvn polovin druhho tiscilet ped nam letopotem jako soust pohebnch vbav. Druh zlat boom byl zaznamenn bhem osdlen zem ech Kelty, co krom archeologickch nlez na Strakonicku naznauj i nlezy zlatch pedmt na Psecku a zlatch minc na Suicku a Kaperskohorsku. Zlato bylo zpotku symbolem moci tehdejch knat, ale pozdji se v podob minc dostalo do rukou irho okruhu lid. Odhaduje se, e Keltov zskali z eskch loisek zlata zhruba sedmnct tun vzcnho kovu, kter vyuili zejmna pro rabu minc, esk zlato se tak dostvalo za hranice, nap. na zem dnenho Nmecka, Srbska, vcarska i do stedn Itlie. Z prvnch stolet naeho letopotu nejsou o zskvn zlata v Pootav dn doklady a nejsou ani registrovny nlezy zlatch pedmt. Tbu drahch kov v tto dob, o kter je znmo, e si zlata cenila, nelze vylouit. Od estho stolet zde byli usazeni Slovan, kte prokazateln provdli rovn na rozshlch plochch kolem Otavy a zakldali rovnick osady. Tak souvislost jmna Suice a Psek s rovnm zlata povauj etymologov za znan pravdpodobnou. Tet zlat boom nastal ve vrcholnm stedovku. Rovn v Pootav dokld zejmna psemn zprva ze trnctho stolet. Rovn i hlubinn tba se dodnes odr v ad nkterch pomstnch a mstnch jmen. S rovnm souvis napklad nzvy nkterch vodnch tok - umavsk Zlat potok, Rovn potok u Rejtejna. Mezi dal nzvy pat teba Zlat vrch u Kaperskch Hor nebo osada Zlat Studna, kde byla pozdji zaloena sklrna. Jmna jako Zlat vrch, Zlat hora, Zlatnice jsou rozena po celch echch. Haldy perovanho trku a psku lid nazvali sejpy anebo hrbata, v nmeckm jazykovm prosted se nazvaly Seifen. I tento nzev se tedy vyskytoval ve jmnech osad. Mezi sejpy zstvaly jmy, kter se asto po detch pln vodou a tak v mstech bvalch rovi se objevuje ast nzev jako V jamch nebo Jmy. Rovnci po sob zanechvali haldy perovanho materilu a znehodnocovali asto i kvalitn zemdlskou pdu. Ta se v pozdjm obdob musela asto rekultivovat. Na Suicku byla takto napklad zlikvidovna ada rovi na konci minulho stolet zejmna podl Ostrun za elem vsadby osik potebnch pro vrobu sirek. Posledn zbytky rovi by se mly dsledn chrnit. Jsou dnes nedlnou soust kulturn krajiny a mstem astho vskytu vodnch a raelinnch rostlin a cel ady ivoich. A maj svou historickou hodnotu. 
